Dobešov
Větrné mlýny v Dobešově
V Dobešově zřídila obec v r. 1780 se svolením zemské správy (Landesstelle) na
místním potoce (zvaném Raida) na č. 34 laudemiální vodní mlýn o jednom složení a pak jej prodala za 400 zI Karlu Pitschovi. Ten měl povinnost platit ročně do vrchnostenské renty 12 zI rýnských; mlýn podléhal také Iaudemiu ve výši 10 %.
Karel Pitsch prodal vodní mlýn v r. 1812 za 600 zI Frant. Schrammovi, který v r.1817 marně žádal o povolení ke zřízeni větrného mlýna (Luft- oder Windmůhle).
Teprve v r. 1830, když vodní mlýn vyhořel, obdržel žádané povolení. Frant. Schromm
prodal pozemek bývalého vodního mlýna č. 49, který v r. 1871 přešel na Front.
Krále.
Další písemné zprávy o větřáku v Dobešově a jeho mlynářích nebyly zatím nalezeny. Proto také tento větřák nebyl dosud uveden v žádném soupise nebo v literatuře o větrných mlýnech. Rovněž není zakreslen na speciální nebo jiné mapě, ačkoliv existoval po dobu 92 let (1830 až 1922). Jediná nepřímá zpráva, obsažená v lidové posměšné písničce o dobešovském větrném mlynáři, jež je zapsána v něm.
kronice obce Veselí, uvádí jméno mlynářčíka Michla Doláka v 50. letech 19. století.
Dolák si přišel do Veselí k mlynáři Ignáci Halfarovi (1850 - 56) vypůjčit křídla pro
větřák v Dobešově.
Po dotazech u několika pamětníků a při terénním průzkumu v r. 1984 jsem zjistil, že dřevěný větrný mlýn v Dobešově stál na louce domácího selského dílu gruntu č. 24 sedláka Josefa Münstera, a to nedaleko od dědiny ve vzdálenosti 350 - 400 m západně od kostela, směrem k samotě bývalé hospody Čarda sev. od Jindřichova. Větřák stál na otevřeném a téměř rovném terénu náhorní plošiny v nadmořské výšce kolem 580 rn, kde byl dostatek větrů.
Podle sdělení informátorů Cyrila Ondry v Dobešově (nar. 3. 7. 1905) a jeho staršího bratra Bohuslava Ondry v Drahotuších (nar. 23. 12. 1899), kteří se oba narodili na Dobešově č. 13, patřil větřák k Münsterovu selskému gruntu č. 24 (nynější majitel Frant. Šindler). Sedlák Jas. Münster měl na větřáku nájemce větrného mlynáře, nějakého Kostku ze Spálova, který bydlel u něho na gruntě a do větřáku docházel mlet. Před ním mlel ria tom větřáku starý mlynář, jehož jméno si již infarmátoři nepamatovali, který bydlel s rodinou v malé dřevěné „kuči“ obité „odkorkama“, jež stála blízko větřáku, východním směrem k dědině. Když starý mlynář umřel; bydlely v mlynářské chatrči ještě dále stará mlynářka s dcerou, zvanou „mlynářova Lojzka“ („Müllners Loisl“). Proto musel Kostka do větřáku docházet.
Dobešovský větřák vyhořel jeho poslednímu majiteli, sedláku Jos. Münsterovi č. 24, dne 31. ledna 1922. V Dobešově byla v hospodě právě muzika, mlynář večer přiložil a šel k muzice. Mlýn se od přetopených kamen v šalandě chytil a před půlnocí shořel. Zář požáru na vlastní oči viděli Bohuslav Ondra s bratrem Adolfem, když se v noci vraceli z Jindřichova.
Münsterů větřák v Dobešově pamatují také spálovští pamětnici, kteří tam byli za mlada na službě přímo na gruntě č. 24: Karolina Sommerová (,‚Zumrova Lina“,
nar. 9. 8. 1900) a její mladší bratr Karel Sommer (nar. 12, 8. 1906), Spálov 83.
Bylo to v letech 1913 a 1918.
Karolina Sommerová vypravovala. „ Byua sem na
Dobešfaudě na sužbě u Münstra č. 24. Chodiua sem tedova ešče do škouy, a tož
poslední rok „úlevu“ sem už dochodiua v německé škole na Dobešfaudě. Přitem
sem tam byua ten rok za dífku. Větřák si dabře pamatuju, měua sem tenkráf
13 roků“ (1913).
Obrázek nebo snímek větřáku se nedochovaly. Dodatečně jsem zjistil, že větřák v Dobešově je zakreslen na katastrální mapě obce Dobešova (Dodischwald) z r. 1836, uložené v OA N. Jičín, pracoviště Příbor (mv. č. 672, list IV.). Stál ve trati Vorderfeld (Přední pole), parc. č. 1006 a 1007, a to ve vzdálenosti kol 670 m zsz od kostela v Dobešově (azimut cca 300°), a to ria domácím díle třetí selské usedlosti pod kostelem.
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 1. 2. 2022 10:57)